Napsal Život náš může býti naplněn nejen modely letadel…
Jak v jiném článku uvádí kolega Miro, v životě se někdy stane, že někdo, nebo něco, odstartuje lavinu, která byla někde v nás skryta.
Můj modelářský životopis začíná někdy ve dvanácti letech, kdy jsem šetřil na první „Kovozávody“. Už předtím jsem se ale pokoušel slepovat vystřihovánky formulí z ABC. Současně jsem hltal Svět motorů a vystřihoval si články o formuli 1. Léta plynula, letadla mě vytížila dostatečně, když se ale objevily první stavebnice formulí od Tamiye, začal jsem po nich pomrkávat, až jsem si některé koupil a jako oddechovku i postavil. Pak přišel zlom: Škoda Motorsport vstoupila do mistrovství světa rally v nejvyšší kategorii WRC. V témže roce jsem poprvé zajišťoval zdravotní doprovod na rychlostní zkoušce Rallye Posázaví. Rázem jsem propadl autům, která dokáží ujíždět po lese rychlostí přes 200 km/h. Koupil jsem si první model Subaru v měřítku 1/24, ale pro začátek jsem si chtěl nové téma vyzkoušet a osahat. Proto jsem sáhl po modelu firmy Heller, Impreze WRC v měřítku 1/43.
Stavebnice je poměrně nová, zdá se, že firma se chce této minisérii věnovat i do budoucna, kromě Subaru jsou k dispozici ještě další vozy WRC. Počet dílů je malý, detaily chudé, proto jsem se pokusil model trochu vylepšit. S názorem „vždyť je to větší než čtvrtka“ jsem se směle pustil do modýlku velkého jako krabička sirek. Na počátku byl zoufalý nedostatek podkladů, který jsem řešil použitím návodu od modelu firmy Tamiya 1:24. Podle něho jsem doplňoval prvky v interieru a podvozku. V místě, kde je u skutečného vozu uložen motor, jsem vyřezal otvor a začal jsem ho vyplňovat modelem nápravy a diferenciálu. Úpravě napomáhá poměrně měkký plastik, který usnadnil veškeré destrukční práce. Jako materiál mi posloužily různé destičky a profily. Další diferenciál jsem vytvořil u zadní nápravy, celek jsem propojil hnací hřídelí a vytvořil jsem maketu výfukového potrubí. Po krátké úvaze jsem se rozhodl nevyrábět makety brzd, neboť na modelu nejsou příliš vidět.
Neupravoval jsem ani zadní stěny koleček, které nemají znázorněny disky. Naposledy jsem se pokochal detaily a vše jsem zakryl ochrannými plechy vyrobenými z víček od jogurtů. Díl „vany“ interiéru jsem nastříkal modrou metalízou. Použil jsem původní palubní desku, sedačky, přidal jsem hasicí přístroje, ruční brzdu, pedály. Problém nastal s ochrannou klecí posádky. Kdyby vyrostla přímo z vany, bylo by pracné ji vpasovat do karoserie. Pokud by byla v karoserii, nemohl bych na ni upevnit bezpečnostní pásy. Zvolil jsem tedy šalamounské řešení. Horní díl klece jsem vlepil do karoserie, zbytek pak do interieru. Přidal jsem popruhy z cigaretového papíru, polepené reklamami z obtisků. Když jsem celek nasucho sesadil, kostra překvapivě lícovala. Nyní jsem se již věnoval jen úpravám karosérie. Vyřezal jsem přední otvor chladiče plus odvětrání motoru. Vše jsem překryl drátěnou síťkou, karoserii jsem natříkal sprejem Tamiya Mica Blue. Naředěnou pololesklou černou humbrolkou jsem opatrně natřel gumové těsnění karoserie.
Namísto původních blinkrů jsem vyrobil nové, vybroušené z průhledného plastiku a nalakované oranžovým transparentním akrylem Tamyia, červený akryl jsem použil na zadní světla. Všechna sklíčka jsem lepil akrylovým lesklým lakem. Stejným lakem jsem přelakoval i obtisky. Z těch se mi nejprve orosilo čelo, avšak po opatrném ostříhání a nalepení působí pěkně. Výborně přitom kopírují povrch a to i bez změkčovadel. Do zasklení kabiny jsem vyřezal otvory namísto stažených oken.
Celek jsem nyní sesadil, na předek jsem nanesl trochu tmelu namísto zaschlého bláta. Do předních blatníků jsem doplnil podběhy z proužku papíru. Jelikož zastávám názor, že čisté auto neexistuje a v rally už určitě ne, zaprášil jsem model naředěnou hnědou barvou. Tím jsem model zakončil, na snímcích můžete posoudit, nakolik byly úpravy prospěšné.
Subaru Impreza WRC 2000, Heller 1/43 
