Napsal Doporučení, použití, výhody a nevýhody.
Mezi nejčastěji používané techniky tvorby kamufláží patří nanášení barvy štětcem nebo pomocí stříkací pistole. Každý zná výhody a nevýhody s problematikou spojené. Jen opravdoví mistři dokáží pracovat se štětcem tak, aby byl vytvořen jednolitý povrch a tahy štětcem nezůstaly patrné. Stříkání zase vyžaduje jisté nezbytné základní technické vybavení. Minimálně kompresor a stříkací pistoli. Zatímco kompresor se dá pořídit i levněji, třeba ze staré ledničky, u pistolí se nevyplácí šetřit (až na vyjímky, ale o nich tento článek není), tím pádem se pohybujeme řádově v oblasti čtyřmístných částek. Třetí metodou, nepříliš častou, je možnost nanášení barvy speciálními spreji.
Základní údaje
Moje osobní zkušenost je svázána s výrobky firem Revell a Tamiya. Spreje Revell jsou podstatně levnější, obsah nádobky je však pouhých 40 ml. Tamiya nabízí oproti tomu 100 ml barvy v částce okolo 140.- Kč, což se mi zdá ekonomicky výhodnější. Výběr odstínů je rovněž širší u japonského výrobce, převažují hlavně lesklé barvy, velmi pěkné jsou všechny metalízy.
Využití
Je samozřejmé, že spreje využijí hlavně modeláři, kteří se zabývají stavbou modelů motorek, automobilů a kamiónů. Tomu odpovídá i sortiment, především Tamiya vyrábí řadu speciálních odstínů, např. metalízy Mica Blue a Mica Red nebo speciální „svítivé“ barvy(odstín se liší v reálu a na fotografii, kde působí sytě červeně). Pokud chceme mít model co nejreálnější, pak nám často nezbývá jiná možnost, jak barevný tón sehnat. Spreje ale mohou využít i modeláři zabývající se letadly. Není problém použít metalízy jako základní nástřik před nanesením kamufláže a následně se k barvě „proškrábat“ při patinování. Email ze spreje je přitom značně odolný a hrozí menší riziko seškrábání, než u standartních metod. S výhodou lze použít polomatnou černou u nočních stíhacích letadel, saténový povrch dobře přijímá obtisky, po patinování pak povrch působí velmi realisticky. „Hliníkovou“ barvu jsem úspěšně vyzkoušel na „kovových“ plochách, kdy opět stačilo pouze na závěr odlišit jednotlivé panely. Podobných využití je jistě dost a fantasii se meze nekladou.
Úskalí aplikace
Osobně preferuji spreje Tamiya před výrobky firmy Revell, neboť se snadněji nanášejí na model. Důvodem je zřejmě nižší plnící tlak v láhvi, díky kterému „revellka“ rozprašuje barvu ve větších kapkách. Nakonec se sice barva slije, ale díky rychlému zavadnutí povrch není tak jednolitý, jako u Tamiye. Před aplikací je samozřejmé očištění povrchu modelu, pod světlé odstíny doporučuji např. Mr. Surfacer, neboť jednak vyhladí stopy po broušení, jednak barevně sjednotí povrch. Odmaštění povrchu je jistě výhodou, barvy se mi ale podařilo úspěšně nanést i na neodmaštěné povrchy. Pozornost je třeba věnovat vykrývání, neboť mrak spreje se dostane i na místa, která jsou zdánlivě v „závětří“. Model stříkám na ploše pokryté novinami, ke které jej přichytím maskovací páskou Tamiya. Rozhodně doporučuji natrénovat si postup na nějakém odpadu z vrakoviště. Zásadou číslo jedna je: NIKDY SE NEZASTAVIT NA JEDNOM MÍSTĚ! Pokud máme objekt umístěný ve středu plochy, pak je vhodné rychlým pohybem přes něj 2x-3x „přejet“, stříkat začínáme přitom vždy mimo model! Po několika desítkách vteřin lze manévr opakovat, nikdy se nám nesmí stát, ža by na modelu začala barva stékat! Tato chyba je způsobená aplikací další vrstvy barvy na nedostatečně zaschlou vrstvu předchozí. Barva přitom naši trpělivost nebude nijak napínat, zasychá velmi rychle. Jediné úskalí mohou představovat event. hrany, z nich má barva tendenci nenápadně stékat, opakování vrstev ale problémy vyřeší. Navrstvení barvy a „utopení“ detailů se přitom není třeba obávat, barva je po zaschnutí překvapivě tenká. Poslední varování patří drobným bublinkám, které se vytvářejí v jezírkách barvy. Nikdy se je nesnažíme setřít! Je třeba barvu nechat vytvrdnout a bublinky vybrousit, pokud v okolí zůstane neporušený barevný odstín, stačí většinou jen jednorázový finální lehký nástřik.
I když je rozptyl spreje značně velký, není problém s ním nastříkat i malé díly o velikosti několika cm.
Výhody
Rychlé schnutí barvy zajistí, že nedojde k nachytání prachových částeček a povrch je dokonale hladký a lesklý. Pokud se vyvarujeme chyb, lze nastříkat model za několik minut, odpadá pracné čištění stříkací pistole. S plochou pak lze manipulovat bez problémů za jednu hodinu, k dokonalému vytvrzení dojde za několik hodin. Některé odstíny lze sehnat pouze ve sprejích. Velmi realistický je vzhled některých metalíz.
Nevýhody
Vyšší cena, značné ztráty barvy, hlavně u menších modelů. Největší nepříjemnost představuje silný zápach barev, který může způsobovat až nevolnost, doporučuji pracovat pouze v dobře větrané místnosti.
Souhrn
Pokud stavíte modely aut nebo motocyklů, jsou pro vás spreje prakticky nezbytností. Nákupem častěji používaných odstínů si vytvoříte zásobu, díky které můžete nastříkat několik stavebnic. Pro modeláře orientované např. na letadla jsou spreje zajímavým zpestřením, hlavně stavitelé civilních letadel by neměli váhat.